Full Spectrum Warrior- Ten Hammers

Znáte Full Spectrum Warrior? Ne? Že jste to nikdy neslyšeli? Necháváte si ujít jednu poměrně kvalitní takticko-akční, možná až strategickou hru s vojáky… Full Spectrum Warrior původně sloužilo jako simulátor pro americkou armádu.

Pokračovat ve čtení

Facebook- dobrý sluha, špatný pán

Facebook- facebooku– určitě každý tyto tvary zná a nejednou použil, co to je? Veřejná, avšak naprosto neprodyšná komunitní síť. Před pár dny se mi stala „katastrofa“ v podobě zablokovaného účtu na face, asi 3 dny jsem se nepřipojil, ale myslím že mi to docela prospělo, zejména jsem si uvědomil jednu věc- facebook je „velký bratr“, dokud uživatel „drží hubu a krok“ ve vymezených cestách (relativně vzato v pravidlech a menších tolerancích), tak je vše v pořádku, avšak jakmile udělá jeden jedinný krok až moc stranou z povolené stezky, tak je zle.

Pokračovat ve čtení

Metalfest 2011 report

Metalfest se letos konal, stejně jako minulý rok, v Plzeňském Amfiteátru na Lochotíně, v termínu 3.-5.6.2011.

Pokračovat ve čtení

Psychologie a rychlokurz sebepoznání

Když máte nějaký problém a nevíte si rady s řešením, tak obvykle se chcete někomu svěřit a vyslechnout jeho radu, někdy ovšem není s kým problém řešit, nebo nám v tom brání jakýsi stud, či nedostatek odvahy, nebo i čistě a jednoduše i to, že si i přes rady ostatních nevíme rady. Mnozí z nás poté sáhnou po variantě psychologa a posezení s ním.

Co takový psycholog má za úkol? V první řadě je třeba si uvědomit, že se musíme zadívat sami do sebe a mluvit otevřeně, nic neskrývat. Dále je dobré vědet fakt, že psycholog problémy za nás nevyřeší, on pouze pomůže otevřít ránu, ale poté si hnis z ní vymačkáme my sami, když je dílo dokonáno, tak on ještě ránu zašije a zaleží, jeli to třeba.Návštěva psychologa rozhodně není ostuda, možná spíš práve naopak odvážný čin.

Myslím, a dokonce jsem se i přesvědčil, že v sobě nemám nějaké závažné nevyřešené problémy, ale i přesto jsem, spolu s 12 spolužáky využil šance zúčastnit se kurzu Sociální psychologie s podtitulkem „Kurz rozvoje osobnosti“, myslí, že nikdo z nás nelitoval.

Ač nebylo moc času (necelé 3 dny), tak i přesto byl tento kurz velice intenzivní a pokraji časových hranic. Řešily se různá témata a osobní problémy nás- účastníků. Koncepce byla následující- 1,5 hodiny sezení, 30min pauza, 1,5 sezení 2-2,5 hod pauza (+ oběd), a opět 2x 1,5 hodiny sezení a 30 min pauzou, poté jsme hráli kolektivní hry, které pomohly i k odreagování.

Niky by člověk neřekl, co v sobě ukrývá spontánně nakrelený obrázek- v případě dvěří jejich bitelnost, prístupnost za ně, okolní usazení, absence případně zahrnutí kukátka či okýnka, jestli na sobě mají tzv. kouli nebo kliku. V případě stromu jeho tvar, jestli je rozkvetlý, nebo ne, kořenový systém apod.

Zajímavým pocitem je, když sedí 12 lidí v kruhu, jeden řeší problém, a najednou, během 2 slov se jiný člověk z ničeho nic rozbrečí- nikdo neví z čeho, radši všichni mlčí aby ještě ví neranili, následně se snaží pomoct- fyzickým kontaktem, posláním kapesníků a obdobně, v těchto chvílích je to velice významný čin.

K utužení vztahů v kolektivu přispěla i večerní zábava a společné nocování ve společenské místnosti. Bylo zpočátku těžké mimo sezení neřešit probírání problémy (tzv. parakomunikace), ale nakonec se to povedlo a stálo to za to.

Co tento kurz přinesl ?

  • Jednak rozbor problémů, které v sobě dusíme, chtěli jsme je vyřešit, ale nevěděli jak
  • Neuvěřitelné stmelení kolektivu a teambuilding
  • přínos do budoucna, díky poznání toho „co se skrývá pod slupkou“ a rozpoznání otevřenosti a správného přístupu k problému

Hudební festivaly 2011 aneb kam se vypravit

Hudba- pro někoho (jako mne) součást života, k hudbě patří také koncerty a festivaly. Osobně upřednostňuji metalovou a rockovou hudbu, každoročně jezdim na pár fesťáčků, jdu se vám o nich zmínit…

Letos se chystám minimálně na 3, z toho 2 větší a jeden menší. A to sice jako již tradičně na Benátskou noc, Malá skála (cca 5.  rokem) a Votvírák– Milovice (cca 6. rokem), ale letos dále na Metalfest– Plzeň (poprvé).

Benátská má jedno velké lákadlo- perfektě situované prostředí v centru malebného údolí Malé skály, v Českém ráji, konná se vedle pobublávájící a ledové řeky Jizery. Je víceméně multižánrovým festivalem- metal, rock, pop, ska, disco (taneční stan Evropy 2 a laserová show Pavla Cejnara ). V minulosti zde hráli velikáni jako Lordi, již zesnulý Garry Moore, Scorpions, Tarja Turunen, Guano Apes a spousta dalších, z nemenších interpretů ale českých jsou tu víceméně každoročně Harlej, Alkehol, Doga, Rybičky 48 a podobné. Z Popových hvězd bych zmínil například Anna K., Ewa Farna, Nightwork, Kryštof atd. (v r. 2010 zde měli vystoupení Kabáti, jako jedinné v ČR)

Tento festival se konná vždy poslední víkend v červenci a přesto, že cena permanentky je 1200-1400 kč, tak rozhodně za to stojí, najdete tu 5 pódií a každý si vybere svůj „šálek hudby“.

Votvírák mám cca 10 km od domova, vstupné je víceméně zdarma (100kč), takže nemám jedinný důvod zůstavat doma :). Zde se stále objevují skupiny jako Arakain, Mandrage, Jiří Šmicer, Škwor, Wohnout… Je také vícežánrový- tuším, že 4 podia (samozřejmě menší, ale i tak je to dobré). Kromě hlavní stage zde naleznete ještě 2 menší- víceméně poprockové, a jednu hiphopovou stage. Minulý rok jsem byl mile překvapen čepovaným Budvarem, místo každoročního hnusu Gamrinusu… A dobré bylo kvalitní vystoupení Lucie Bílé.

Metalfest- ze jsem ještě nebyl, ale těším se jako malý kluk, už jenom kvůli tomu, že je to čistě metalový festival, i zde jsou zvučná jména (Sabaton, Epica, Rage, Salamandra, Dymytry), ale co jsem tak zpozoroval, tak podle rozlohy se bude řadit mezi menší festivaly, no uvidíme jak to všechno bude.

Matějská pouť ’11

Před týdnem jsem navštívil Matějskou pouť, která se každoročně konná v Praze na Holešovickém výstavišti. Naposledy jsem na ní byl cca před 5 lety, jinak pravidelně navštěvuji kolotoče u nás ve městě, ale byl jsem docela zvědavý na ceny.

Všechno začalo pozváním od kamarádky z univerzity, která se zmínila že pravidelně seberou partu lidí a udělají si výlet, no pojďme se podívat jak to všechno bylo…

Jelikož parta vyrazila z Pardubic a já jsem z Nymburka, byli jsme dohodnutí, že pojedu do Kolína a od tamtud společně ECčkem směr Praha, kde vystoupíme v Holešovicích a zbytkový kousek cesty došlapeme hezky po staru- pěšky. Tak ráno vstanu (asi v 8 hodin), jedu do Kolína, vlak přijel, nastoupil jsem do něho a volám kamarádce kde jsou, ta mi řekla že zaspali, a tak jedou vlakem asi o půl hodiny déle, už jsem nemohl nic dělat, jelikož jsem byl v právě se rozjíždějícím vlaku, no tak jsem dojel do Prahy, vystoupil na Hlavním nadraží a tam jsme se všichni společně sešli- chvilku jsem na ně čekal, asi 20 minut.

Hned jsme udělali skupinové foto s lístky do metra a vyrazili, metrem do Holešovic a potom pěšky, 5 minut cesty, vstupné do samotného areálu bylo 25 korun- paráda.

A ani ceny atrakcí nebyly nějak přemrštěné- stará klasická horská dráha za 40 kč, obvyklé atrakce 50-70 kč, střelnice jak kde- našli jsme stánky s marží 50 kč za 5 střel, ale i 20 kč za 5 střel. Ano, „hardcorové atrakce“ měli vlezné 100 korun českých, ale i na takových jsme byli.

Něco kolem dvanácté hodiny jsme dostali hlad, tak jsme šli ke stánku, každý řešil svoje chutě po svém- obvykle to byl řecký gyros, nebo hamburger, já měl k obědu 2 párky v rohlíku (2x 20 kč 🙂 ), klobása stála 45 kč a párek na tácek 35 kč 😀 .

Dále už se nám moc nikam nechtělo, tak jsme byli na obřím rětízáku a poté jsme zbytek odpoledne strávili u Křižíkovi fontány- kde hrála hudba a dokonce po nashromáždění lidu byla puštěná i samotná fontána, uchvatný zážitek- fontána stříká do rytmu a hlasitosti hudby…

Celkme jsem měl 4 piva- myslím Staropramen, za 25 kč, což také neni nic hrozného a nakonec jsme se stavili ještě v Mc’Donalds pro zmrzlinu, jelikož bylo vážně teplé počasí, Chvilku poseděli v parku naproti McD přes ulici, a následně se rozloučili a jeli domů- mezi 17.-18. hodinou 🙂 .

Celý výlet mě vyšel cca na 800 kč, ale byl perfektní, myslím že za rok pojedu rád znovu 🙂

Fotky– kliknutím na fotku se zobrazí další 🙂