Byl lehce mračný, podzimní den, a náš cíl byl jasný- konečná stanice metra =B= „Zličín“, a účelem byla prohlídka depa a následná jízda historickou soupravou metra (na stanici Českomoravská a zpět).

Pokud vás zajímá, jak to vypadá „za tím, co vidíte“, čtěte dále..

Přes kamaráda z dopravního podniku (DP Praha) jsme si vyjednali jízdu historickou soupravou, kterou jsme si spojili s prohlídkou depa vozidel na Zličíně, na této stanici jsme se sešli.

První co jsme viděli byla „odbočovací kolej“ – tzv. „obrat“ – kolej s vyhýbkou, určená pro obrat souprav, které náslědně jedou trať ve zpětném směru. Princip jednoduchý, ale činnost časově náročná- soupravy přijíždějí v intervalu cca 2-3 minuty, strojvedoucí opustí řídící kabinu, přejde na začátek k druhému nástupišti a mezitím mu k tomu určený člověk odjede se soupravou na obrat a soupravu pošle zpět, poté ji opuští a souprava jede v opačném směru dále.

• Jednou ze souprav, která nejela na obrat, jsme pokračovali dále do depa- pár zajímavostí:
• popojezd soupravy v areálu depa je technicky vzato veden jako posun
• na depu- co se provozu týká- komunikuje především dispečer a výpravčí – dispečer dělá čas. rozpis souprav a následně určuje jejich umístění v halách, výpravčí dle tohoto rozpisu staví vlakovou cestu
• výpravčí mají stejný, resp. obdobný ovládací pult „reléovku“, jako se používá na dráze (akorád mají jiné barvy- bílá kontrolka = obsazená kolej)

•  koleje v depu nejsou pod napětím, napětí je rozvedeno u stropu, a k soupravě se připojují kabely na tzv. „palce“ u souprav, následě- jak souprava popojíždí- pomocník táhne tyto kabely se soupravou
• dříve jednotlivé vagony ze soupravy byly samy provozuschopné, ale kvůli redukování poruchoivých elementů dnes již nejsou- jsou sdíleny součásti jako např. baterie, kompresory apod.
• jednotlivé vagony je možné individuálně přepojovat, ale zpravidla se jako záloha nechává celá souprava, jelikož je to pro podnik jednodušší, než měnit jednotlivé vagony a přepojovat

Následně jsme se vydali na projíždku- náš doprovod měl dobré složení- poměrně mladý strojvedoucí, a druhý, který byl v pokročilém věku, ale tím pádem měl více zkušeností a zážitků.- například historka, jak na něj přišla stížnost o obsahu 6ti A4 stránek, kdy cestující dobíhal vlak, a byl skřípnut do dvěří (doba, kdy ještě na nástupišti mávaly slečny s praporky)- ve stížnosti byly například faktory jako „byl jsem umazán“,“ostatní cestující se mi posmívali“,“měl jsem bouli od slečny s praporkem“, apod..

Dále nám byla popisována souprava, ve které jsme jeli- EČS– např. fakta o seriových číslech vagonů, úprav motorů (díky sklonu v Praze 4 promile- mimochodem největší přípustný mimo horské oblasti), že jednotlivé trasy metra jsou propojené, že je možné se dostat z jakékoliv na kteroukoliv jinou (byť přes zbývající trasu), apod.

Nejlepší byla asi zastávka ve stanici „Národní třída“, zde vznikly tyto paradoxní fotografie (nová stacnice vs stará souprava)

Zbytek fotek najdete v galerii pod článkem- případně si je můžete stáhnout na uloz.to (obsahuje originály i upravené, foceno mobilem)

Resumé- exkurze byla náročná- trvala cca 3 hodiny, ale stála za to, všichni jsme si ji užili :).

Outro – jako posledně, děkujeme příteli Jirkovi, který nám to tak hezky zařídil.